|
|
Vlastnosti rostlin určující druhové složení luk na bývalých polích
Jarošíková, Cecílie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klimešová, Jitka (oponent)
Ač je sukcesnímu vývoji věnováno mnoho pozornosti, jen málo prací se věnuje přímému měření změn funkčních typů rostlinných druhů během sukcese. Ještě méně prací je pak věnováno hospodářsky využívaným, vlhkým loukám, kde je sukcese pod stálým vlivem seče. Tato práce má pomoci vyplnit tuto mezeru. Studovány byly louky na území jižní části CHKO Slavkovský Les (Okres Karlovy Vary, západní Čechy). V předchozích pracích byly z map historického obhospodařování vytipovány louky na polích opuštěných před 15, 35 a 55 lety a louky, které v posledních sta letech zůstávají loukami. Na nich byly pořízeny fytocenologické snímky všech čtyř kategorií luk a porovnáno jejich druhové složení. V této práci se zabývám popisem funkčních typů druhů, rostoucích na různě starých loukách a usuzuji podle změn druhového složení s pomocí Ellenbergových indikačních hodnot na změny abiotického prostředí. Výsledky ukazují, že v průběhu sukcese dochází k prodlužování délky života rostlin a zpomalování jejich životního cyklu (opoždění dospívání). Klesá tendence k tvorbě semenné banky i schopnost dálkového šíření semen. Stoupá životaschopnost semenáčků a poměrná investice do nadzemní biomasy. Dále mají druhy tendenci kvést dříve a kratší dobu, což je patrně adaptace na jarní seč. Naopak se nepodařilo prokázat žádný vztah stáří luk k velikosti...
|
|
|
Obnova rostlinných společenstev po odstranění invazního rodu Reynoutria
Mártonová, Marie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Berchová, Kateřina (oponent)
Rod Reynoutria se v České republice řadí mezi vysoce invazní taxony. Jeho eradikací se proto zabývají různé programy a nejčastěji jsou k hubení používány neselektivní herbicidy založené na bázi glyfosátu. Doposud však není moc známo, jak po zásahu probíhá samovolná obnova domácí vegetace a zda-li je obnovu nutné podpořit dalšími managementovými opatřeními. V předkládané diplomové práci jsem se proto pokusila (i) popsat průběh obnovy vegetace po eradikaci křídlatek, (ii) zhodnotit vliv možných inhibujících faktorů sukcese (glyfosát, alelopatie, živinové poměry změněné v důsledku invaze křídlatek) a (iii) zhodnotit vliv dosévání semen domácích druhů na vznik žádoucích cílových společenstev. Obnova vegetace byla sledována celkem na 17 plochách v lese a na ruderálním bezlesí v letech 2007 až 2010. Do konce sledování zarostly plochy na bezlesí diverzifikovanou vegetací, sukcese v lese probíhala pozvolněji. Změna živinových poměrů nebyla detekována a rychlost obnovy byla zřejmě nejvíce limitována tím, že nebyla odstraněna odumřelá biomasa křídlatek. Dosévání druhů nebylo pro vývoj vegetace klíčové.
|
|
|
Various methods of soil transfer and inoculation in restoration ecology
Hurychová, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Přenos půdy je metoda využívaná v ekologii obnovy k zachování společenstev ohrožených lidskou činností či k obnově narušených společenstev. Existuje řada faktorů ovlivňujících míru úspěchu přenosu, zahrnující vhodný výběr lokace pro cílové umístění půdy, způsob manipulace s půdou, skladování půdy a vhodná následná péče. Různé metody extrakce půdy mají za následek rozdílné míry úspěchu přenosu a liší se vhodností použití pro obnovu habitatů, obzvlášť ve vztahu k dopadu na výslednou skladbu společenstva a finanční náklady. Přenos půdy může vést ke snížení biodiverzity, ale může být úspěšně použit k zachování lokalit se zvýšeným výskytem chráněných druhů, kde zachování in situ není možné a umožňuje rychlé zotavení vyspělých ekosystémů. Důkladné průzkumy před a po provedení operace a dostatečné zajištění zdrojů jsou klíčovými faktory pro úspěšný přenos půdy a s ní spjaté bioty. Další výzkum na poli invazivních druhů, srovnávání využívaných metod a analýzy dat z proběhlých přenosů půdy může pomoci vylepšit využití této metody do budoucna.
|
|
|
Dynamika vegetace na úhorech
Entová, Martina ; Fabšičová, Martina (vedoucí práce) ; Procházka, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou opuštěných polí. Pole jsou pro lidstvo velice důležitým ekosystémem. V posledních desetiletích dochází k opouštění zemědělské půdy a vzniku úhorů. Příčinami mohou být sociální a politické změny, změny ekonomických podmínek či změny podmínek ekologických. Vzniklé úhory jsou dobrým modelem pro studium sekundární sukcese, mohou však také mít v krajině mnoho dalších funkcí. Sukcese neprobíhá vždy stejně, ovlivňuje ji například historické využití místa, dostupnost semen a podmínky prostředí. Pro výzkum sukcese lze využít buď trvalé plochy nebo chronosekvenci. Na úhoru bývá bohatá zásoba semen v semenné bance. Tu je možné popsat několika metodami: promývání na sítech, promývání v látkovém sáčku, flotace, kultivační pokusy. Výzkumy na úhorech se zabývá množství vědců a studentů z České republiky, ale i z celého světa. V závěru bakalářské práce je představena budoucí magisterská práce. Jejím cílem bude porovnat aktuální vegetaci a semennou banku na úhorech v Národním parku Podyjí a posoudit orbu jako možný management pro vytvoření a udržení druhově bohatých úhorových společenstev.
|
|
|
Přirozená regenerace smrku v horské smrčině a na plochách disturbovaných kůrovcem
Urbanová, Renáta ; Hadincová, Věroslava (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Přirozená regenerace smrku Picea abies v nenarušené horské smrčině a na disturbovaných plochách vzniklých následkem větrných bouří a přemnožení podkorního druhu hmyzu, především lýkožrouta smrkového (Ips typographus), probíhá primárně prostřednictvím klíčení semen z přechodné půdní semenné banky. Stav půdní semenné banky se odvíjí od dostupného množství semen, které je mezi lety značně proměnlivé. Meziroční změny ve velikosti semenné produkce jsou způsobeny nepravidelným výskytem semenných let, které odráží změny počasí v souvislosti s probíhající změnou klimatu. Zvýšená průměrná teplota vzduchu a nerovnoměrné rozložení srážek v průběhu roku májí pozitivní účinek na fenologii smrku, následnou velikost úrody semen včetně jejich kvality a zvyšující frekvenci semenných let. Velké množství semen během semenných let indukuje zvětšení počtu predátorů semen, pro které jsou semena v horské smrčině zdrojem potravy nebo jim zajišťují životní prostředí pro jejich vývoj. Granivorní bezobratlí, malý obratlovci, ale i houbové patogeny svou aktivitou významně snižují podíl životaschopných semen potřebných pro regeneraci smrkových porostů. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky, které vysvětlují interakce a mechanismy spojené s půdní semennou bankou smrku Picea abies, a ukazuje, co předchází tomu, než...
|
|
|
Various methods of soil transfer and inoculation in restoration ecology
Hurychová, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Přenos půdy je metoda využívaná v ekologii obnovy k zachování společenstev ohrožených lidskou činností či k obnově narušených společenstev. Existuje řada faktorů ovlivňujících míru úspěchu přenosu, zahrnující vhodný výběr lokace pro cílové umístění půdy, způsob manipulace s půdou, skladování půdy a vhodná následná péče. Různé metody extrakce půdy mají za následek rozdílné míry úspěchu přenosu a liší se vhodností použití pro obnovu habitatů, obzvlášť ve vztahu k dopadu na výslednou skladbu společenstva a finanční náklady. Přenos půdy může vést ke snížení biodiverzity, ale může být úspěšně použit k zachování lokalit se zvýšeným výskytem chráněných druhů, kde zachování in situ není možné a umožňuje rychlé zotavení vyspělých ekosystémů. Důkladné průzkumy před a po provedení operace a dostatečné zajištění zdrojů jsou klíčovými faktory pro úspěšný přenos půdy a s ní spjaté bioty. Další výzkum na poli invazivních druhů, srovnávání využívaných metod a analýzy dat z proběhlých přenosů půdy může pomoci vylepšit využití této metody do budoucna.
|
|
|
Faktory ovlivňující populační dynamiku rostlin skalních výchozů
Nováková, Terezie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostálek, Tomáš (oponent)
Rostliny skalních výchozů musí čelit specifickým podmínkám a na tyto podmínky se také adaptují. Mezi druhy skalních výchozů patří také velké množství druhů ohrožených či endemických. Velikost a vývoj populací včetně genetické diverzity je důležitá pro jejich zachování, proto je nutné se z tohoto pohledu na tuto skupinu rostlin zaměřit. K tomuto účelu se zkoumá demografie populací, na jejímž základě se mohou zkonstruovat přechodové matice, z nichž se dá zjistit životní cyklus populace a její osud. Genetické analýzy pomohou odhalit směr genového toku a genetickou diverzitu populací. Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující dosavadní poznatky o populační biologii a genetice rostlin skalních výchozů a faktorech, které jí ovlivňují. Dále vysvětluje používané metody. V druhé části se zabývá vlastním nástinem výzkumu, který probíhá na modelovém druhu tařice skalní (Aurinia saxatilis) a ukazuje první výsledky budoucí diplomové práce.
|
|
|
Dálkové šíření semen v řekách
Krajníková, Anežka ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Hroudová, Zdenka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní metody použité při výzkumu šíření říčních rostlin. Všeobecně všech druhů rostlin, které se mohou šířit vodním korytem a to ve vodním sloupci, či po dně. Bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše. Valná část práce je zaměřena na přímé metody zkoumání hydrochorie a možné problémy, které mohou s jednotlivými způsoby nastat. Každou metodu je vhodné použít za jiných okolností, proto je třeba předem určit, jaká data chceme pokusem získat. Mezi přímé metody se řadí odchyt semen z toku a to buď jednorázově, ale opakovaně, nebo dlouhodobě s použitím plovoucích pastí. Za druhé k tomu lze využít vypouštění imitací semen, či vypouštění označených diaspor. Druhá část práce je zaměřena na další faktory, které mohou mít vliv na dálkové šíření rostlin v řekách. Mezi ně patří míra regulovanosti toků a kolísání hladiny vody v průběhu roku. Je zde zahrnuto shrnutí důkazů o dálkovém šíření říčních rostlin. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vlastnosti rostlin určující druhové složení luk na bývalých polích
Jarošíková, Cecílie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klimešová, Jitka (oponent)
Ač je sukcesnímu vývoji věnováno mnoho pozornosti, jen málo prací se věnuje přímému měření změn funkčních typů rostlinných druhů během sukcese. Ještě méně prací je pak věnováno hospodářsky využívaným, vlhkým loukám, kde je sukcese pod stálým vlivem seče. Tato práce má pomoci vyplnit tuto mezeru. Studovány byly louky na území jižní části CHKO Slavkovský Les (Okres Karlovy Vary, západní Čechy). V předchozích pracích byly z map historického obhospodařování vytipovány louky na polích opuštěných před 15, 35 a 55 lety a louky, které v posledních sta letech zůstávají loukami. Na nich byly pořízeny fytocenologické snímky všech čtyř kategorií luk a porovnáno jejich druhové složení. V této práci se zabývám popisem funkčních typů druhů, rostoucích na různě starých loukách a usuzuji podle změn druhového složení s pomocí Ellenbergových indikačních hodnot na změny abiotického prostředí. Výsledky ukazují, že v průběhu sukcese dochází k prodlužování délky života rostlin a zpomalování jejich životního cyklu (opoždění dospívání). Klesá tendence k tvorbě semenné banky i schopnost dálkového šíření semen. Stoupá životaschopnost semenáčků a poměrná investice do nadzemní biomasy. Dále mají druhy tendenci kvést dříve a kratší dobu, což je patrně adaptace na jarní seč. Naopak se nepodařilo prokázat žádný vztah stáří luk k velikosti...
|
|
|
Obnova rostlinných společenstev po odstranění invazního rodu Reynoutria
Mártonová, Marie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Berchová, Kateřina (oponent)
Rod Reynoutria se v České republice řadí mezi vysoce invazní taxony. Jeho eradikací se proto zabývají různé programy a nejčastěji jsou k hubení používány neselektivní herbicidy založené na bázi glyfosátu. Doposud však není moc známo, jak po zásahu probíhá samovolná obnova domácí vegetace a zda-li je obnovu nutné podpořit dalšími managementovými opatřeními. V předkládané diplomové práci jsem se proto pokusila (i) popsat průběh obnovy vegetace po eradikaci křídlatek, (ii) zhodnotit vliv možných inhibujících faktorů sukcese (glyfosát, alelopatie, živinové poměry změněné v důsledku invaze křídlatek) a (iii) zhodnotit vliv dosévání semen domácích druhů na vznik žádoucích cílových společenstev. Obnova vegetace byla sledována celkem na 17 plochách v lese a na ruderálním bezlesí v letech 2007 až 2010. Do konce sledování zarostly plochy na bezlesí diverzifikovanou vegetací, sukcese v lese probíhala pozvolněji. Změna živinových poměrů nebyla detekována a rychlost obnovy byla zřejmě nejvíce limitována tím, že nebyla odstraněna odumřelá biomasa křídlatek. Dosévání druhů nebylo pro vývoj vegetace klíčové.
|
host ::
RSS.